Vítáme Vás na Badýskových stránkách

OVVR

Přišel čas splnit retrievří maturitu a zároveň, kromě věku,  poslední podmínku k uchovnění Badýska. Dne 13.5.2010 jsme vyrazili do Malého Ratmírova, kde se konal výcvikový pobyt spojený s OVVR,  pořádaný chovatelskou stanicí Chlupaté štěstí. V tomto středisku už jsme byli loni, když byl Baddy malé štěňátko a moc se nám tu líbilo. Společně s námi přijela i Badýskova sestřička a nerozlučná kamarádka Bailee. Postupně jsme zjistili, že Brńáků je nás zde více. Od prvního dne vládla velmi příjemná atmosféra. Jen počasí se proti nám spiklo. Cvičili jsme ve skupinkách za každého počasí a naši skupinu vedla výcvikářka Jiřinka. Jí patří naše velké poděkování, protože jsme se dozvěděli opravdu hodně nových věcí a Jiřinka trpělivě odpovídala na přívaly našich otázek. My jsme s Badýskem měli celkem natrénováno, ale v novém prostředí a mezi ostatními pejsky dělal občas chyby. Zvláště nad srnčími nožkami někdy zaváhal, ale nakonec vždy přinesl. Aport z vody je naše parádní disciplína a to jsme také prokazovali. Byli jsme takovým sběrným pejskem pro všechny aporty, které nepřinesli ostatní psi. V tom nám vydatně pomáhala i sestřička Bailee, která plave stejně ráda. Vůbec jim nevadila ledová voda a mizerné počasí. Jen páníčkům byla pořádná zima. Teplota se nepřehoupla přes 10 stupňů a občas vydatně pršelo. V neděli ráno 16.5. nastal den D. Ke složení OVVR nastoupilo 21 psů. Bohužel jsme zde postrádali sestřičku Bailee, která po špatné zkušenosti s dělbuchem na Silvestra neměla ideální reakci na výstřel a tak páníčkové raději nechtěli nic riskovat. Je to ale ještě mladá holka a OVVR určitě složí později.

První disciplínou byla zkouška povahy. Všichni pejsci prošli na výbornou. Následovala zkouška reakce na výstřel. Badýska jsem poslal slídit. Pak padla rána. Zvednul hlavu, podíval se a pokračoval ve slídění. Pan rozhodčí nás pochválil a dostali jsme 4 body, tedy plný počet. Chůze na vodítku a bez vodítka nám šla také skvěle a opět jsme dostali plný počet bodů. Další disciplínou byla zkouška nosu. Bady měl najít srnčí nožky pohozené v trávě. Vyslal jsem ho do směru. Baddy navětřil a pach ho spolehlivě během chvilky přivedl k nožičkám. Nos tedy opět na plný počet bodů. Jenže v tu chvíli Badýsek zaváhal a místo toho, aby nožičky sebral a přinesl, zůstal stát a koukal na mě. Nechtěl jsem ho povzbuzovat, abychom neztratili body. A tak se Baddy sebral a šel si po svých. Říkal jsem si nevadí, na aport půjdeme zvlášť. Zavolal jsem ho k sobě a darebák nic. Musel jsem zavolat znovu a tak jsme ztratili první bod za kontakt s vůdcem. Následovala disciplína aport v terénu. Paní rozhodčí hodila aport a já jsem vyslal Badíka. Vyrazil tryskem, jak je zvyklý a já se uklidnil, že se konečně předvedeme. Jenže ouha. Baddy přeběhnul aport, jakoby tam vůbec nebyl a rovnou do místa, kde před tím našel nožičky. Tam se zastavil a koukal. Hlavou se mi začaly honit nejrůznější katastrofické scénáře. Spolehlivě aportuje od čtyř měsíců a když konečně o něco jde, tak udělá tohle. Nehodlal jsem už nic riskovat a povzbudil jsem ho tlesknutím. Baddy se okamžitě vrátil k aportu, uchopil a odevzdal mi ho do ruky. Za tlesknutí jsme ztratili jeden bodík. Poslední zkouška byl aport z vody, tedy naše oblíbená disciplína. Po předchozím zaváhání při aportu v terénu jsem si najednou nebyl tak úplně jistý. Co když se přece jenom na něm projevuje únava z několikadenního cvičení a mizerného počasí? Rychle jsme byli na řadě. Posadil jsem Badda k noze a čekal až rozhodčí hodí aport. Baddy napnutě čekal. Následoval můj povel a Badýsek se vrhnul do vody. Doplaval k aportu, uchopil a plaval zpět. Představoval jsem si, co by se ještě všechno mohlo stát, ale naštěstí se žádné další překvapení nekonalo. Baddy vystoupil z vody , vyšplhal po příkrém břebu a aport mi odevzdal do ruky. Dostali jsme plný počet bodů za aport z vody i za chuť k práci. Věděl jsem, že teď máme splněnou naši první zkoušku. Trochu mě mrzelo zaváhání při aportu v terénu, ale moc jsem Badýska chválil. Každý máme právo na chyby a alespoň víme, co zlepšovat. I tak to byl moc pěkný výsledek. Pak už jsme jenom přijímali gratulace. Baddyho to moc nezajímalo. Byl rád, že se může konečně zase kočkovat s Bailee. Byly to příjemně strávené dny a za to patří dík pořadatelům, i když počasí bylo proti nám. Baddy si to opravdu užil. Stále měl v dosahu dostatek pejsků ochotných ke hrám a po příjezdu domů na něm bylo vidět že se mu stýská. My jsme se zase dozvěděli spoustu nových věcí. Přínosem byla také přednáška poradce chovu a Baddy byl i oficiálně změřen a byly mu spočítány zuby. Konstatovali jsme, že on je v naší rodině jediný plnochrupý.

Gratulujeme také kamarádům, především pánečkům a Ditě od Táborských Dvořáků a Lucce se Snuppym. Těšíme se, že se uvidíme zase na další akci.


Fotky z akce:http://yorik.rajce.idnes.cz/Ratmirov_2010/#album

tabulka OVVR

tabulka OVVR

Name
Email
Comment
Or visit this link or this one